Paní Jana si koupila hezký domek nedaleko Kolína. Inzerován byl jako zcela dokonalá, bezvadná nemovitost. Žena si domek koupila v létě a hned se do něj nastěhovala.
Vše vypadalo skoro dokonale. S příchodem zimy (a to dokonce i s příchodem současné zimy, která nevykazuje extrémní mrazy) se ale u mnoha stěn domku pod stropem objevily mokré skvrny. V ložnici se dokonce po čase objevila pod stropem plíseň.
Už během první zimy se pod stropem objevila plíseň.
FOTO: Nemopas
Paní Jana byla upřímně zděšena a obrátila se na prodávajícího. Ten ale tvrdil, že o takové poruše nic neví, a nikdy se mu během osmiletého užívání domku neobjevila.
Majitelka se obrátila na inspektory Nemopas, zda by provedli inspekci nemovitosti a zjistili, proč k poruchám dochází a zda se mohly projevovat i dříve.
Definice skryté vady dle právníka |
Skryté vady jsou takové vady, které nelze při běžné prohlídce koupené věci (domu) na první pohled zjistit, ale projeví se až později. Takové vady sice již existují v době prodeje (eventuálně jsou potenciálně založeny), avšak při běžné prohlídce kupujícího (která je prováděna s odpovídající péčí) zjistitelné nejsou. |
Inženýři Nemopas provedli podrobný průzkum domku, při němž kromě drobných problémů zjistili jednu zásadní vadu. Nemovitost má volnou půdu a vytápěná obytná část měla být dle projektu dobře zateplena v úrovni stropu. To se ale nepovedlo.
Stavební firma se nedržela projektové dokumentace a zateplení stropu (zvláště u okrajů domu) neprovedla řádně.
V koutech pod stropem začala kondenzovat vlhkost.
FOTO: Nemopas
To je ale zásadní problém. Nejen, že uživatelé domku topí „pánubohu do oken“, ale může docházet ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na studených površích. A přesně k tomu také v případě tohoto domku dochází.
Na obrázcích jsou vidět výpočtové analýzy kritického detailu, na kterých je zaznamenáno, jakou teplotu má povrch v koutě interiéru, pokud bude venku mráz (kolem -13 °C) a také když bude venku kolem 0 °C.
Běžné prostředí v obytné místnosti (tedy teplota kolem 20 °C a vlhkost vzduchu 50 %) obsahuje vodní páru, která zkondenzuje na povrchu, který má teplotu cca 10 °C a nižší.
Teplotní pole kritického detailu při venkovní teplotě -13 °C
FOTO: Dekprojekt
Teplota vnitřního povrchu výpočtově vyšla cca 1 °C (pro -13 °C venku) a cca 8 °C (pro 0 °C venku). Výsledky výpočtu tedy ukazují, že v koutě pod stropem musela voda kondenzovat, když bylo venku pod nulou a předchozí majitel v bytě „normálně žil“. A kondenzace (mokré skvrny) a případné plísně byly určitě dobře vidět.
Teplotní pole kritického detailu při venkovní teplotě 0 °C
FOTO: Dekprojekt
Paní Jana se proto obrátila na svého právního zástupce a chce na prodávajícím uplatnit slevu na zakoupenou nemovitost z důvodů skrytých vad a jeho pětileté odpovědnosti.
Autor: Ing. Radim Mařík, hlavní inspektor nemovitostí