Zobrazit hlavní panel

Předchozí majitel nemovitosti si prý závad nevšiml

Předchozí majitel nemovitosti si prý závad nevšiml
31.08.2017

Paní Jana si koupila hezký domek nedaleko Kolína. Inzerován byl jako zcela dokonalá, bezvadná nemovitost. Žena si domek koupila v létě a hned se do něj nastěhovala.

Vše vypadalo skoro dokonale. S příchodem zimy (a to dokonce i s příchodem současné zimy, která nevykazuje extrémní mrazy) se ale u mnoha stěn domku pod stropem objevily mokré skvrny. V ložnici se dokonce po čase objevila pod stropem plíseň.

Už během první zimy se pod stropem objevila plíseň.

Už během první zimy se pod stropem objevila plíseň.

FOTO: Nemopas

Paní Jana byla upřímně zděšena a obrátila se na prodávajícího. Ten ale tvrdil, že o takové poruše nic neví, a nikdy se mu během osmiletého užívání domku neobjevila.

Majitelka se obrátila na inspektory Nemopas, zda by provedli inspekci nemovitosti a zjistili, proč k poruchám dochází a zda se mohly projevovat i dříve.

Definice skryté vady dle právníka
Skryté vady jsou takové vady, které nelze při běžné prohlídce koupené věci (domu) na první pohled zjistit, ale projeví se až později. Takové vady sice již existují v době prodeje (eventuálně jsou potenciálně založeny), avšak při běžné prohlídce kupujícího (která je prováděna s odpovídající péčí) zjistitelné nejsou.

Inženýři Nemopas provedli podrobný průzkum domku, při němž kromě drobných problémů zjistili jednu zásadní vadu. Nemovitost má volnou půdu a vytápěná obytná část měla být dle projektu dobře zateplena v úrovni stropu. To se ale nepovedlo.

Stavební firma se nedržela projektové dokumentace a zateplení stropu (zvláště u okrajů domu) neprovedla řádně.

V koutech pod stropem začala kondezovat vlhkost.

V koutech pod stropem začala kondenzovat vlhkost.

FOTO: Nemopas

To je ale zásadní problém. Nejen, že uživatelé domku topí „pánubohu do oken“, ale může docházet ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na studených površích. A přesně k tomu také v případě tohoto domku dochází.

Na obrázcích jsou vidět výpočtové analýzy kritického detailu, na kterých je zaznamenáno, jakou teplotu má povrch v koutě interiéru, pokud bude venku mráz (kolem -13 °C) a také když bude venku kolem 0 °C.

Běžné prostředí v obytné místnosti (tedy teplota kolem 20 °C a vlhkost vzduchu 50 %) obsahuje vodní páru, která zkondenzuje na povrchu, který má teplotu cca 10 °C a nižší.

Teplotní pole kritického detailu při venkovní teplotě -13°C

Teplotní pole kritického detailu při venkovní teplotě -13 °C

FOTO: Dekprojekt

Teplota vnitřního povrchu výpočtově vyšla cca 1 °C (pro -13 °C venku) a cca 8 °C (pro 0 °C venku). Výsledky výpočtu tedy ukazují, že v koutě pod stropem musela voda kondenzovat, když bylo venku pod nulou a předchozí majitel v bytě „normálně žil“. A kondenzace (mokré skvrny) a případné plísně byly určitě dobře vidět.

Teplotní pole kritického detailu při venkovní teplotě 0°C

Teplotní pole kritického detailu při venkovní teplotě 0 °C

FOTO: Dekprojekt

Paní Jana se proto obrátila na svého právního zástupce a chce na prodávajícím uplatnit slevu na zakoupenou nemovitost z důvodů skrytých vad a jeho pětileté odpovědnosti.

 Autor: Ing. Radim Mařík, hlavní inspektor nemovitostí



Kontaktní formulář

Povinná pole jsou označena (*).

Odesláním formuláře uděluji v souladu se zákonem 101/2000 Sb. souhlas se zpracováním zde poskytnutých osobních údajů společnosti Prověření nemovitosti s.r.o. a k zařazení do databáze za účelem zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických prostředků dle zákona 480/2004 Sb.